Přírodní indium (49In) se skládá ze dvou izotopů, stabilního 113In (přirozený výskyt 4,29 %) a 115In s poločasem přeměny 4,41×1014 let (95,51 %). Bylo také popsáno 39 umělých radioizotopů, s nukleonovými čísly 97 až 137, a několik jaderných izomerů tohoto prvku. Nejstabilnější umělé radioizotopy jsou 111In (poločas přeměny 2,804 7 dne), 110In (4,9 hodin), 109In (4,167 h) a 108In (58 minut). Všechny ostatní mají poločasy kratší než 44 minut, většina pod 2 minuty. Radioizotopy s nukleonovým číslem 112 a nižším se většinou přeměňují beta plus přeměnou na izotopy kadmia, zatímco u 114In a těžších radioizotopů převažuje přeměna beta minus na cín.[1].
Indium-111 se používá v nukleární medicíně k radioaktivnímu značkování léčiv jako je například oktreotid.